Nastavení souborů cookie

1 % z ceny každých

prodaných

od 25. 8.

darujeme ve prospěch

dětských vesničkách

žvýkaček Orbit

v období

do 5. 10. 2019

dětí v SOS

1% z ceny každých zvýkaček Orbit prodaných v období od 25. 8. do 5. 10. 2019 darujeme ve prospěch dětí v SOS dětských vesničkách.

Zapojte se i Vy a pomozte koupí produktů Orbit dětem v SOS dětských vesničkách zazářit!

Pomozte spolu s námi dodat dalším stovkám dětí sebevědomí k úsměvu a možnost zazářit!

Vybraná částka poputuje na:

Program SOS Kotva provozující „dům na půl cesty“ určený mladým lidem opouštějícím pěstounské rodiny či dětské domovy.

Personální náklady na sociální pedagogy a terénní sociální pracovníky, kteří zajišťují podporu při vzdělávání, karierní poradenství, pomoc při integraci do běžného života.

Z předchozích tří ročníků jsme SOS dětským vesničkám darovali více než 2,5 milionu korun.

Rekonstrukce domů včetně vybavení koupelen

Personální náklady sociálních pracovníků

Stovky usměvavých dětí

Nad rámec darovaných prostředků workshopy dentální hygieny pro děti i sociální pracovníky a dentální kity s pomůckami pro péči o dětské zoubky

Podpora ohrožených dětí v programu SOS Kotva

Ríši

DŮM NA PŮL CESTY. Komu přeje štěstí? No přece připraveným! Jenže jak se připravit, když je před vámi krok do takové velké neznámé, jako je dospělost – a jste na to úplně SAMI?
 Ríša takhle přemýšlí už několik měsíců a není mu vůbec do zpěvu. To, že děti nebo spíš čerství dospělí po odchodu z dětského domova mnohdy zažívají často nepřekonatelné obtíže, je známá věc. I to, že střet s realitou nekončívá vůbec dobře, a i když je i v dětských domovech stále více osvícených vychovatelů a pedagogů, kteří se snaží děti na samostatný život co nejlépe připravit, těch špatných konců je stále příliš mnoho.
Jen málokdo z nás se o sebe musel „úderem“ svých osmnáctin postarat sám. A i ten, kdo to dokázal, se mohl těšit na nedělní oběd u mámy a podporu rodičů v případné nouzi. Jenže Ríšu v neděli nikdo nečeká a sám tuší, že to sám nemusí vůbec zvládnout.
Se svými rostoucími obavami se svěřil svému vychovateli, který mu ihned nabídl řešení: Za necelý půlrok, týden po svých osmnáctinách, se Ríša neocitl ve vzduchoprázdnu, ale podával si ruku s Matějem, vedoucím sociální služby Dům na půl cesty.
Tady by pohádka mohla skončit. Tedy pokud by to pohádka byla! Jenže ve skutečnosti pro Ríšu začalo náročné období – jen naplánovat měsíční výdaje dalo práci. Až takovou, že po dvou měsících už měl Ríša svůj první dluh. Matěj ho při společných setkáních nechal samotného přijít na to, že jen z přídavků a příspěvku na bydlení nevyžije. Ríša si sám našel brigádu a krůček po krůčku spolu nacvičovali to, co děti jinak odkoukávají od rodičů: rozpočítat příjmy a výdaje, naplánovat nákup na víkend, včas zaplatit nájem, nezapomenout vstát a odejít na brigádu, i když kamarádi dospávají veselý večer.
Společně nakonec všechno zvládli a po roce a půl Matěj navrhnul, zda by se Ríša nechtěl přestěhovat do tréninkového bytu. Ríša si ani ne měsíc po závěrečných učňovských zkouškách našel práci v soukromé dílně, nejrychleji ze všech spolužáků, a jako první z nich také dostal pracovní smlouvu na dobu neurčitou: možná proto, že do práce od nástupu ani jednou nezaspal. Vždyť to měl už nacvičené z brigády! V tréninkovém bytě, kde platí už plný nájem, nemá ani korunu dluhu. A to si koupil televizi a dokonce i vysněné akvárko.
Teď už mu připadá, že dokáže všechno. A přitom to nemuselo vůbec dobře dopadnout. Ještěže štěstí přeje… komu vlastně? Někdy těm, komu druzí přejí lepší život a také je na té cestě podpoří. Ale také si to zaslouží a opravdu se snaží. Jako Ríša!

Tomáše

Šestnáctiletý Tomáš v současnosti úspěšně studuje druhý ročník gymnázia a do budoucího života má velké plány.
Na své dosavadní cestě ale musel překonat spoustu překážek.
Biologický otec Tomáše i jeho dva mladší sourozence často bil a ponižoval, a to zejména pod vlivem alkoholu. Ochránit je nedokázala ani matka, která východisko ze situace hledala v utišujících lécích a nakonec s poškozeným duševním zdravím skončila v intenzivní péči lékařů. Tomáš tak zamířil do ústavní výchovy, nejdříve do dětského domova a následně do pěstounské péče.
V rodinném zázemí se začaly zlepšovat jeho školní výsledky a projevil se i jeho talent na matematiku. Při rozhodování o střední škole si proto vybral gymnázium s matematickým zaměřením, které ale znamenalo každodenní dlouhé dojíždění do Brna.
Aby tak ušetřil čas strávený na cestách, pěstouni Tomášovi pomohli najít ubytování ve městě – brněnskou SOS Kotvu, která poskytuje podporu právě mladým studujícím lidem z pěstounské péče. Díky ní si Tomáš ve školních dnech může vyzkoušet samostatný život, zároveň má ale na místě možnost doučování i podporu sociálního pedagoga, což se odráží i na jeho prospěchu.
Šiřte s Orbit pomoc dál prostřednictvím hashtagu
Každá pomoc se počítá!
Something is wrong.
Instagram token error.